24.08.2022 (13:31)
Kdo by to občas nepoznal, začíná trénink, prvních deset minutek je to v pohodě, makáš, funguješ, ale najednou břicho začne protestovat a začíná individuální část tréninku – co nejrychleji se přemístit na WC ????
Obecně lze říci, že s nějakou formou gastrointestinálních obtíží – nevolnost, pocitu na zvracení, zvracení, bolesti či křečích v břiše nebo průjmu se setkala většina sportovců. U více než třetiny se pak tyto stavy objevují pravidelně a inklinují k nim více vytrvalostní sportovci. Při tréninku se to snese, ale co při závodě.
Následující informace Vám pomohou pochopit co se s Vaším tělem děje a jak je možné se těmto stavům vyvarovat, nebo jejich projevy a výskyt minimalizovat.
Příčina gastrointestinálních obtíží při sportu je vždy multifaktoriální, ale jako nejčastější důvod je brána ischemie zažívacího traktu, tj. jeho nedostatečné prokrvení. Které je v různé míře akcelerováno především nutričními a psychologickými faktory.
Při pohybové aktivitě střední, ale hlavně vyšší intenzity, je krev přednostně transportována k výkonným orgánům – kosterním svalům, čímž dojde k poklesu průtoku krve tkáněmi zažívacího traktu. Tento pokles je výrazný a může dosahovat 70-80% běžného průtoku. Při tomto stavu dojde ke zvýšení propustnosti zažívacího traktu, tj. k porušení slizniční bariery a ke zhoršenému vstřebávání živin. Nárazy, které způsobují dopady končetin při pohybu, způsobují dále otřesy žaludku a dolní části trávicího traktu a to vede k dalšímu urychlení postupu obsahu střev, zvýšené flatulenci a případně k průjmu.
Při vysoké fyzické aktivitě se zároveň snižuje pohyblivost jícnu. Jeho dolní svěrač se může otevírat a to způsobí žaludeční reflux, tj. návrat kyselého obsahu žaludku do jícnu. Vysoká fyzická aktivita pravděpodobně také zpomaluje vyprazdňování žaludku a celková dehydratace organismu stav ještě zhoršuje. Kombinace všech těchto mechanismů vede k nausee (pocit na zvracení), zvracení či bolestem břicha. Nevhodné psychické rozpoložení a nervozita při závodě pak udělá také své a stavy obecně spíše zhorší.
Vše výše popsané platí k tréninku/závodu, který může být sice namáhavý, ale jsme na něj v rámci možností adaptovaní. Pokud se jako nováček pustíte do vysoce intenzivního tréninku, se kterým nemáte zkušenosti, nebo jako sice již rekreační sportovec vyzkoušíte extrémní závod, je téměř jisté, že nějaký projev gastrointestinálních obtíží se dostaví velmi rychle a je vhodné s tím počítat.
Co s tím?
Jako u spousty věcí platí, opakování matka moudrosti a tedy tyto obtíže jde ovlivnit vhodným tréninkem. Při tréninku zkoušejte napodobit podmínky závodu, objemy, intenzitu, čas a trvání. Stejně jak se Vaše tělo adaptuje metabolicky a funkčně, tak se váš trávící systém naučí „držet“ vše tam kde má. Vnímejte Váš pitný a stravovací režim před a při závodě. Každému sedí něco trochu jiného. Správná hydratace je základ. Dehydratace jakékoliv zažívací obtíže zhoršuje. Na startu i na začátku tréninku byste měli být vždy dobře zavodněni. A samozřejmě nikdy nezkoušejte nový výrobek či potravní doplněk poprvé před závodem. Několikráte si ho vyzkoušejte v rámci tréninku, abyste si ověřili, jak na vás bude působit a jak ovlivní váš zažívací trakt. Před závodem se vyhněte protizánětlivým látkám – iburpofen, aspirin apod. Při vysoké fyzické zátěži tyto látky zvyšují propustnost sliznice zažívacího taktu a zhoršují funkci slizniční bariéry.
Pokud to shrneme, sledujte reakce svého těla na zátěž v tréninku, simulujte podmínky závodu, vyzkoušejte si a udržujte vhodný pitný a stravovací režim a samozřejmě využívejte ověřené doplňky stravy. Pak už vás nic nepřekvapí, pouze skvělý výsledek.
Michal Štohanzl
